Best horses . .

Na koních jsem jezdila asi od 10 let.Vždy k narozeninám, k svátku nebo za vysvědčení jsem dostala vyjížďku.Také občas o prázdninách....Potom jsme se poznaly s Jirkou a Štěpánkou.To mi bylo 12.Štěpánka už měla Bronca.Vzala si mě do parády a učila mě jezdit.Poté jsme se stěhovali do jiného ustájení a tam mi byl poskytnut huculský valášek Jurášek.Když jsme z něj konečně "udělali koně",majitelka ho prodala.Tak jsem přesedlala chviličku na svéhlavou huculku Míšu a zanedlouho jsem si jela pro SVÉHO vlastního koníčka.Byla a je to Honoris,Norinka a Norča, moje nejmilovanější bytost na světě.Kupovala jsem jí,když jí byly 3 roky.Musím říct,že nejlepší kůň učitel je nějaký temperamentnější koník.Ne zlý,ani zákeřný,ale temperamentní.To se totiž člověk učí mnohem rychleji,má dobré základy a celkově jezdí lépe než když se učí na huculech.Takový kůň vás totiž nenechává usínat,musíte neustále myslet dopředu,myslet i za něj a hlavně v určitých situacích myslet velice rychle a pohotově.Musíte očekávat jakoukoli situaci,úskok,polekání,úprk...S koněm musíte neustále pracovat,hrát si s ním a řídit ho.Ne se jen vozit na "oslíkovi" který jde tam,kam ostatní.Nehledě na to,že poníci jsou nějvětší šmejdi,jaké kdy člověk může potkat! Pokud máte klasického velkého koně,který nemá úmysly se vás neustále zbavovazt při každé vhodné příležitosti a má vás i rád,bude se kvůli vám snažit,bude bojovat a plnit vaše ůkoly s chutí a radostí.A bude rád,že vy jste rádi.Každý kůň to z vás pozná,pokud s ním máte propojený vztah a když ho nadšeně poplácáte po krku,uvidíte,že je rád sám za sebe,že vám mohl vyhovět.Alespoň u Norinky to tak vidím já..... :)